Kradákov ... nenechte se okrást

Shrnutí

Pojištění našeho zdraví by mělo odpovídat aktuálním životním potřebám. Třeba když se narodí dítě, nebo měníte práci a máte vyšší příjmy, uzavřeli jste hypotéku, je potřeba přidat další pojistná rizika a navýšit pojistné částky. Ne všichni ale mají životní pojištění správně nastavené a někteří si důležitost zadních vrátek ani neuvědomují a o uzavření životního pojištění neuvažují. 

Trochu statistiky

• S těžkou životní situací, ve které je člověk odkázaný na pomoc blízkých, se setká podle výzkumu ČSOB 6 z 10 Čechů.

• Přesto životní pojištění nemá sjednáno až 43,2 % lidí.

• U žen jde o rovnou polovinu, u lidí žijících o samotě pak dokonce o více než dvě třetiny.

• A když ho sjednané mají, pak většinou neodpovídá životním změnám, je zastaralé nebo na něm zbytečně přeplácí. 

Jeden příklad za všechny

Libor (40 let) měl sjednané životní pojištění pro případ smrti, invalidity a pracovní neschopnosti. Platil 1300 Kč měsíčně. Zdravotní stav se mu nijak výrazně nezhoršil a rozhodl se přejít k jiné pojišťovně, u které platil 900 Kč. Liborovi se líbilo, že nová pojišťovna poskytuje slevu na to, že nekouří. Kromě toho také neuplatňovala výluku na častá civilizační onemocnění, jakou jsou psychické nemoci a onemocnění zad. Libor tak za rok ušetřil 4 800 Kč a měl pokryté i běžné nemoci. 

Shrnutí

Průměrná spotřeba elektřiny v domácnosti, kde se elektřinou pouze svítí a napájí běžné spotřebiče, se pohybuje mezi 2000–⁠3200 kWh ročně za což v průměru zaplatí 1900 Kč měsíčně. Pokud se na elektřině i vaří nebo topí, může to být mnohonásobně více. To, jak se vaší domácnosti dotkne zdražení do značné míry závisí i na distribuční sazbě. Pokud ji nemáte správně nastavenou, můžete utratit více, než by bylo třeba.

Trochu statistiky

• Až 65 % domácností má sjednanou sazbu D02d.
• Ta je výhodná v případě, kdy zákazník elektřinou svítí a používá ji k napájení běžných spotřebičů.
• Ve chvíli, kdy se domácnost rozhodne ohřívat vodu v elektrickém bojleru nebo nasadí přímotopy, tato distribuční sazba se stává nevýhodnou.

Jeden příklad za všechny

Rodina Veselých žije ve větším bytě vytápěném elektrickými přímotopy, na elektřině také vaří. Jejich distribuční sazba je D02d. Přibližná průměrná spotřeba je ve VT 0,7 MWh a v NT 8,5 MWh za rok. Jejich průměrná roční platba za elektřinu je 15 000 Kč a v průměru tak za rok utratí za elektřinu 30 000 Kč. Celková roční sazba se jim odhadem ještě zvýší o 15 %. Kdyby teď změnili dodavatele a upravili by si sazbu na D45d, mohli by na elektřině za rok ušetřit až 16 877 Kč. 

Shrnutí

Spořit si na penzi i třeba formou malých investic a nespoléhat se jen na důchod od státu se rok od roku jeví čím dál víc jako nevyhnutelné, zvláště pak u lidí s nízkými příjmy. Doplňkové penzijní spoření svými příspěvky podporuje stát a přispívat může i zaměstnavatel. Jenže stále je velké procento těch, kteří si nespoří nebo si nespoří dostatečně. Především lidé s nízkými příjmy kolem 15 tisíc Kč a ti mohou mít na stáří velký problém. 

Trochu statistiky

• Na důchod se státním příspěvkem si aktivně spoří přibližně 4,4 milionu Čechů.

• Průměrně si odkládají 770 Kč měsíčně.

• V současné době mají lidé naspořeno 528 miliard korun.  

• Kdo je zvyklý na příjem kolem 30 tisíc korun, bude mít důchod asi 15 tisíc.

• Výdaje budou v penzi pravděpodobně nižší, ale na slušné živobytí bude potřebovat cca 20 tisíc.

• Rozdíl pět tisíc každý měsíc po dobu 20 let činí celkem 1 200 000 Kč, na což si lze s penzijkem bezpečně naspořit. 

Jeden příklad za všechny

Kamil (ročník 1986) si průměrně na penzijku každý měsíc odkládá 700 Kč se státním příspěvkem 170 Kč měsíčně. Do důchodu plánuje jít v roce 2051 v 65 letech. Za 29 let spoření bude jeho výše vlastních vložených úspor dosahovat 244 300 Kč a celková výše státního příspěvku 59 330 Kč. Když k tomu připočte průměrné roční zhodnocení s 3,86 % vkladu přibude mu navíc částka 239 830 Kč. Do důchodu pak půjde s celkovou naspořenou částkou 543 460 Kč. 

Shrnutí

Češi jsou národem gamblerů. Od dob Sportky a Matesa ale uteklo moře času. Dneska se většina sázek odehrává na internetu. Elektronické sázení s sebou ale nese jedno zásadní nebezpečí. Kdo sází online a používá u toho svůj hlavní bankovní účet, může mít problém. Banky gamblery nerady. A jsou ochotny zajít i tak daleko, že kvůli kurzovým sázkám zamítnou žadali úvěr či hypotéku. Proč toto nebezpečí podstupovat? Stačí si otevřít druhý účet a sázet z něj.

Trochu statistiky

• Statistiky jsou děsivé. Češi sázkám propadli a ročně je to stojí miliardy.
• Za poslední dva roky stoupl objem kurzových sázek o 22,3% na 84,95 miliard.
• Drtivá většina (78,4 miliardy Kč) se prosázela na internetu v online sázkových kancelářích.

Jeden příklad za všechny

Denisa měla vždycky adrenalin ráda. Před rokem začala sázet na výsledky tenisových zápasů. Dobíjela si pravidelně kredit v aplikaci ze svého účtu u jedné z velkých bank. Jaké překvapení pro ni bylo, když ji pak banka odmítla dát hypotéku. I když se nikdy se splátkou nezpozdila a příjem má více než slušný, nepomohlo to. Pro banku je gambling K.O. kritérium. A přitom stačilo jen založit si sekundární účet a dobíjet si kredit z něj. Hlavní banka by nikdy na Denisino sázení nepřišla a ona by si nový byt mohla v klidu koupit.

Shrnutí

V Praze jsou pojistky aut drahé. To asi nikoho nepřekvapí. Co ale překvapivé je, že si lidé vybírají pojistky, které mají příplatky za trvalé bydliště ve velkém městě. Platí tak v průměrů o 1 255 Kč více, než je nutné.

Trochu statistiky

• Pražáci mají celkem 900 000 osobních aut
• Průměrná pojistka (povinné ručení) činí 4 750 Kč
• Celkově tak na pojistném zaplatí ročně 4,27mld Kč
• Patron zjistil, že je to v průměru o 1 255 Kč více než je nutné a že 67% Pražáků by mohlo platit méně
• Pražáci tak platí pojišťovnám zbytečně 757mil Kč

Jeden příklad za všechny

Dan je ze Žižkova. Vždycky měl rád malá korejská auta. Dnes má Kia Seed z roku 2018 s obsahem 1,2l. Povinné ručení mu sjednali v AAA auto na Jarově. Dnes platí u velké pojišťovny 6 540 ročně. Co mu ale neřekli, je, že má přirážku 15% (981 Kč) za to, že bydlí ve velkém městě. Má to svoji logiku. Více se tam bourá. Ne všechny pojišťovny ale tento příplatek mají. Dan se tak Bouráka zbaví jednoduše. Stačí si vybrat z pojišťoven, kterým je jedno, kde bydlíte.

Shrnutí

Mezi Čechy je přes 1,3 milionů hypoték. Většina z nich pochází z dob, kdy byly úrokové sazby vyšší než 3%. Nyní jsou sazby na historickém minimu pod 2% a banky si účtují za refinancování i mimo fixaci pouhé stokoruny. Na hypotéce 2 miliony dělá každá desetinka procenta 2 000 Kč ročně

Trochu statistiky

• Češi mají celkem 1,3 milionů hypoték 
• Domácnosti dluží za bydlení téměř 2,2 bilionů
• Jedna domácnost s hypotékou dluží v průměru 1,65 milionu
• Při sazbě 3% by banky inkasovaly 64,8 miliard ročně
• Ale při současné sazbě 1,96% by to bylo už jen 42,3 miliard
•  Češi tak zbytečně platí 22,5 miliard za rok
•  Patron z transakcí zjistil, že domácnosti mají v průměru o 0,9% vyšší sazbu než je nutné
• Platí tak zbytečně 14 850 Kč za rok

Jeden příklad za všechny

Petra je z Benešova. Koupila si tam malý dům na hypotéku (3,5mil) v říjnu 2018. Získala na tu dobu solidní úrok 2,59% s fixací na 5 let. Novou sazbu by dostala až v roce 2023. Může ale přejít jinam se sankcí pouhých 700Kč. Nově teď má 1,99% na 10 let. Za 2,5 roku, co ji s vysokým úrokem ještě zbývalo, ušetří přes 50 000 Kč. Navíc má jistotu nízkého úroku na dalších 10 let